35 let spolu. A pořád jim to sedí.

Za úspěchem RIMu nestojí jen podnikatelský nápad, ale především dlouholeté partnerství založené na přátelství, důvěře, odvaze a vzájemném doplňování. V následujícím rozhovoru naši majitelé Ruda a Milan zavzpomínali na začátky v pronajaté garáži, klíčová rozhodnutí, nejtěžší období i momenty hrdosti, které formovaly firmu během 35 let její historie.

Každý začátek má svůj první krok. Jak si ho pamatujete vy?
Milan: Bola v tom hlavne snaha o vlastné podnikanie a hľadanie nápadu, ktorý by mal zmysel.
Rudolf: Pamatuji si to jako dnes. Nejprve přišel výběr produktu, který bychom chtěli vyrábět, potom cesta do zahraničí, kde jsme si dělali průzkum podobných výrobků, a nakonec první vlastní kusy vznikající v pronajaté garáži. 

Kdo z vás byl ten odvážnější?
Rudolf: Určitě Milan byl ten odvážnější. Dal totiž o pár měsíců dřív než já výpověď u našeho společného zaměstnavatele. Já už měl rodinu, a tak jsem se trochu bál jít do nejistoty.

Jak byste popsali toho druhého?
Rudolf: Po 35 letech už to dávno není jen byznys. Je to vztah. Není to jen společník, ale člověk, se kterým jsem prošel velký kus života. Zažili jsme spolu mnohem víc než pracovní rozhodnutí – a právě to nás drží pohromadě.
Milan: Ruda je vtipálek. Vie odľahčiť aj zložité situácie, ale zároveň vždy kryje chrbát.

Podělíte se s námi o nějakou vtipnou historku, kterou jste společně prožili?
Rudolf: Dnes už se tomu smějeme, ale tehdy nám moc do smíchu nebylo. Když jsme vedle výroby židlí zařizovali také prodejnu s kancelářskými potřebami a zdravou výživou, sestavili jsme nové regály a pečlivě na ně vyskládali zboží. Druhý den ráno jsme přišli slavnostně otevřít… a všechny regály byly popadané. :-)

V čem se podle vás doplňujete?
Rudolf: Jsme každý jiný. Já jsem spíš klidnější typ, Milan je tahoun. A právě proto nám to spolu už 35 let funguje.
Milan: Front office a back office. Každý z nás má svoju rolu a práve v tom sa dobre dopĺňame.

Kdo z vás má lepší paměť?
Rudolf: Jak na co, ale asi Milan.
Milan: Obidvaja nič moc… :-))

Kdy a v čem jste se naposledy neshodli?
Rudolf: Nepamatuji si.
Milan: Ani ja. :-)

Co zůstalo stejné 35 let a co se změnilo nejvíc – ve firmě i ve vašem přátelství?
Rudolf: Po celou dobu zůstala důvěra, otevřenost a vědomí, že se na sebe můžeme spolehnout. Stejná zůstala i chuť dělat věci poctivě, i když se svět kolem nás neustále mění. Firma je dnes samozřejmě mnohem větší, složitější a profesionálnější. Dřív jsme řešili úplně všechno sami, dnes přemýšlíme víc strategicky a máme kolem sebe tým lidí, bez kterého by to už nešlo.
Milan: Podnikáme spolu a stále nás to baví. To je asi najdôležitejšie. Len naše roky a zdravie nám už nedovoľujú spolu športovať, potom si zájsť na pivo a preberať pracovné veci s takým nadhľadom ako kedysi. 

Jaké rozhodnutí bylo z dnešního pohledu klíčové?
Milan: Nápad vyrábať stoličky bez kapitálu, zamestnávať kvalitných pracovníkov, investovať do vlastného designu a vývoja, začať exportovať. Tiež zvládnuť krizový management v roku 2009, investovať do FLEXi a soft seatingu, založenie akciovky, angažovanie VŘ… Všetky tieto rozhodnutia boli dôležité. Každé nás niekam posunulo a bez nich by sme tu dnes neboli.

Který rok nebo období bylo ve firmě nejtěžší?
Rudolf: Náročné byly už samotné začátky – hledání zákazníků, nejisté finance a fakt, že jsme si všechno dělali sami. Velkou zkouškou pak byla globální finanční krize v roce 2008 a samozřejmě i období pandemie COVID-19.

Kdy jste byli na firmu naopak nejvíc hrdí?
Rudolf: Takových momentů bylo hodně. Ať už šlo o ocenění jako Firma roku Zlínského kraje nebo Sůl české ekonomiky, reportáže v televizi, pochvalu od známých, nebo prostě jen chvíle, kdy vidíme naše produkty ve firmách, bankách a dalších prostorech.
Milan: Neustále sme hrdí. :-)

Co je podle vás největší omyl o podnikání?
Milan: Že je to jednoduché a podniká sa len pre peniaze.
Rudolf: Spousta lidí má dobré nápady, ale jen málokdo je dokáže dlouhodobě realizovat. Rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem bývá často v disciplíně, vytrvalosti a schopnosti dotáhnout věci do konce.

Za co by vás vaše mladší verze z roku založení dnes pochválila? Co byste dnes poradili sami sobě před 35 lety?
Rudolf: Pochválila by nás, že jsme to nevzdali, ani když nic nebylo jisté. Moje mladší já se často bálo udělat krok bez záruky. Zároveň jsme dokázali budovat osobní vztahy se zákazníky, což bylo nesmírně důležité. Kdybych si mohl poradit zpětně, víc bych pečoval o lidi kolem sebe a dřív bych hledal cesty ke spolupráci s architekty a designéry, i když na to tehdy v začátcích nebyly peníze.
Milan: Pochválila by nás za to, že sme sa vzdelávali a naučili sa viesť a rozvíjať firmu. Poradil by som si viac delegovať.

Co je dnes větší výzva než kdykoliv dřív?
Milan: Presadiť sa na mimoeurópské trhy a získavať aj motivovať nových kvalitných pracovníkov.
Rudolf: Díky internetu máme přístup prakticky ke všemu, ale zároveň je těžší než kdy dřív poznat, co je pravda. Umět se orientovat v informacích je dnes zásadní. Do toho přichází umělá inteligence, automatizace a nové technologie, které mění práci i každodenní život. Udržet s tím vším krok je náročnější než kdy dřív.

Co byste popřáli firmě k 35. narozeninám?
Rudolf: Aby měla před sebou ještě spoustu let, vznikalo v ní hodně krásných, užitečných a kvalitních výrobků a aby v ní pracovali spokojení lidé.
Milan: Svet bez vojny, ekonomickú prosperitu a veľa šikovných a kvalitných kolegov.